Plavání dětí od 1 do 3 let
"Plavání" dětí s rodiči probíhá ve skupinkách po 5 dětech s jedním z rodičů. Cílem v tomto věku ještě není opravdové stylové plavání, děti ještě nezvládají lokomoci ani koordinaci pohybů, při výuce jde hlavně o kladný vztah k vodě, o čas strávený společně s rodiči a rozvoj jemné i hrubé motoriky. Formou her s doprovodem dětských říkanek se děti sžívají s vodou, učí se lovit předměty pod vodou (orientace pod i nad hladinou), splývavou polohu na zádech i bříšku, správné dýchání. Snažíme se, aby si děti osvojily kladný vztah k vodnímu prostředí a na "plavání" se těšily, měly radost z pohybu ve vodě a mohly později stavět na již zvládnuté dovednosti. Na děti nespěcháme, dáváme jim čas, aby si vše nové osvojily a zažily.
Do tohoto obdoví vývoje děťátka patří i období stagnace. Dítě, které se už potápí, zvládá v bazénu s dopomocí i bez ní spoustu činností, najednou o vše ztratí zájem, nechce spolupracovat ani s rodičem, ani s instruktorem. Rodiče v takových chvílích šílí (alespoň já jsem u své prvorozené dcery šílela) a zvažují, zda vůbec v plavání pokračovat. Je třeba říci, že tímto obdobím si dříve nebo později projdou všechny děti. Jedná se o období, kdy se naučily něco významného na suchu - typickým příkladem je chůze (ale nejen ta - může jít i o takovou "banalitu", jako je nová hračka, knížka...). Najednou se jim otevře nový úžasně zajímavý svět, který chtějí objevovat, a my je nutíme do nějaké jiné činnosti, než kterou si samy vybraly! Jediné řešení této situace je obrnit se trpělivostí (je to těžké!) a počkat pár lekcí, dát dítěti v bazénu prostor, ať se zabývá tím, čím chce, ale neustále mu nabízet podněty, které mělo rádo - po několika lekcích se vše vrátí do starých kolejí.
